Vrchlabí

Malebné horské město Vrchlabí leží 450 m n.m. Vrchlabí je nazývané bránou Krkonoš. Vrchlabí je ideálním východiskem do centrální části Krkonoš. Dominantou města Vrchlabí je zámek. Stavbu v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Postaven v renesančním slohu, patří k prvním stavbám svého druhu v Čechách. Stavitel neznámý, vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či tvrze). Nádvoří nahrazeno vstupní halou. Na dostavbě zámku pracoval pravděpodobně Ital Carlo Valmadi. Původně obklopoval stavbu dvanáct metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty. Pro návštěvníky volný přístup pouze do vstupní haly, kde je možno vedle intarziemi zdobenými dveřmi spatřit obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů (v letech 1665, 1693, 1701 a 1726). Z původního zařízení zbývá nejvzácnější památka – renesanční kachlová kamna v bývalém rytířském, dnes ve velkém zasedacím sále. Dominují zde velikostí i výzdobou, jsou jedním z prvních příkladů využití majoliky v českých zemích. Kachle s biblickými náměty nesou letopočet 1545. Dnes je zámek sídlem městského úřadu.

Vrchlabí - historie

Sídliště, doložené už před polovinou 13. století, bylo povýšeno na městečko 6. října 1533 a zároveň dostalo od císaře Ferdinanda I. na žádost Kryštofa z Gendorfu i znak podnes užívaný.

Ves Vrchlabí se poprvé v pramenech objevuje roku 1359. Ves zpočátku patřila vladykům Haškům z Vrchlabí, kteří sídlili na tvrzi zbudované ze dřeva a chráněné vodním příkopem. V 16. a 17. století se v souvislosti s hornictvím, železářstvím, sklářstvím a těžbou dřeva projevil velký příliv německého obyvatelstva. Výsledkem německé kolonizace Vrchlabí byl rovnocenný německý název osady Hohenelbe a vznik tzv. bůdního hospodaření chov dobytka a senaření. Roku 1624 se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna. Nastává doba největšího rozkvětu města.

Po úkladné vraždě Albrechta z Valdštejna v roce 1634 v Chebu ziskává Vrchlabí polní maršálek a řísský hrabě Jan Rudolf Morzin. Do života města vyrázně zasáhla válka o Slezsko 1740-1745 a sedmiletá válka 1756-1763. V době války o dědictví bavorské mezi Marii Terezií s Josefem II. proti Prusku v letech 1778-1779 se staly výšiny ležící východně od města důležitým úsekem línie obrany proti pruským jednotkám snažícím se proniknout do nitra Čech. Ve 2. pol. 19. stol. patřilo Vrchlabí mezi nejprůmyslovější střediska rakousko uherské monarchie.

Dominantní postavení textilního průmyslu v období do 1. světové války zvyšovaly ješte tiskárny a barvírny látek a továrna obvazových látek firmy Hartmann a Kleining. Vyvrcholením rozvoje vrchlabského průmyslu se stala průmyslová výstava severovýchodních Čech roku 1896, kterou připravil vrchlabský magistrát spolu s mistními průmyslníky. Po převratných událostech revolučního roku 1848, kterých se učastnila také vrchlabská garda, se Vrchlabí stalo sídlem okresního hejtmanství, soudní a berní správy.

Vzhledem ke své výhodné poloze se město stalo centrem cestovního ruchu ve střední části Krkonoš. Tuzemským i zahraničním návštěvníkům je k dispozici široká ubytovací kapacita, restaurace, rozsahlá sít služeb a možností k sportovnímu, kulturnímu a společenskému vyžití. Vrchlabí je výchozím místem pro výlety nejen do Krkonoš, ale i vzdálenějších míst východočeského regionu.

Pamětihodnosti ve Vrchlabí

Renesančni zámek z roku 1546; stará radnice z roku 1591 na náměstí Míru; nová radnice z let 1732-1737 původně barokní, nyní novorenesančně upravená na náměstí T.G. Masaryka; děkanský kostel sv. Vavřince; mariánský morový sloup ze 17. století; historické domky ze 17. a 18. století, v současnosti Krkonošské muzeum; barokní klášter Augustianu, založen r. 1705 Maxmiliánem z Morzinu; dům U sedmi štítů; původní barokní kamenný most ze 17. století se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Osobnosti z Vrchlabí

Josefína Kábliková (1787-1863) první žena botanická v Rakousku-Uhersku, znalkyně, sběratelka a objevitelka nových druhů krkonošské flóry,

Vojtěch Káblik (1783-1853) lékarník, vynikajicí přírodovědec, zejména mineralog a chemik, zlepšovatel v oboru bílení a barvení látek a papíru,

Konrad Wiesner (1821-1847) talentovaný malíř a mědirytec,

Karel Halíř (1859-1909) vynikajicí koncertní mistr houslista, kapelnik, učitel a skladatel.

Vrchlabí – turistický magnet

Pro strávení dovolené je Vrchlabí ideálním východiskem na výlety po horských hřebenech či výjížďkami na horských kolech, Vrchlabí představuje ideální zázemí. Vrchlabí i jeho okolí nabízí širokou škálu možností pro strávení aktivní letní dovolené - turistika, vodních sporty, cykloturistika a horská turistika (individuální či hromadná), tenis, projíždky na koni přes školu paraglidingu a létání na padácích a závěsných kluzácích až po jízdu na bobové dráze.

Po celý rok Vrchlabí nabízí bohatý kulturní program v podobě promenádních koncertů, výstav, diskoték, heren, návštěv kina, ale především vrcholných soutěžních akcí, jako jsou třeba Vrchlabské Pivní slavnosti (vždy druhou sobotu v měsíci srpnu). Vyhlášený pivní festival nabízí prezentaci 10 pivovarů, ochutnávky piva a soutěží probíhá na vrchlabském náměstí s bohatým kulturním programem.

Vrchlabí – jízda na koních

Chcete vidět Vrchlabí a Krkonoše ze sedla koně? Projížďka na koních vám to umožní - Kněžická chalupa leží v nadmořské výšce 700 m mezi Vrchlabím a Beneckem uprostřed lesíků a pastvin. Tam se nemusíte bát sednout na koně. Ten, kdo na koňském hřbetu nikdy neseděl, si u může na Kněžické chalupě vyzkoušet, jaký je to pocit. Koně jsou vybráni tak, aby vyhovovali začátečníkům i pokročilým jezdcům. Protože jízdě na koni se nedá naučit za týden ani za čtrnáct dnů, provádí se spíš informativní výcvik, jak by asi ježdění mělo vypadat. Vyjíždí se do nejbližšího okolí i do Krkonošského národního parku, na jehož hranici Kněžickou chalupu najdete. Děti se rády určitě povozí na poníkovi či oslíkovi. Všude vás při Vašem seznamování s koňmi doprovázejí instruktorky, které rády poradí.

Vrchlabí - lyžařské středisko skiareál Kněžický vrch

Lyžařské středisko skiareál Kněžický vrch se nachází západně od města Vrchlabí na obchvatu směr Špindlerův Mlýn. Skiareál je na východním svahu Kněžického vrchu a lanovka i vleky vedou na Kněžický vrch 710 m n.m a je zde v provozu třísedačková lanová dráha s kapacitou 1500 osob. Podél vleků je šest sjezdovek s celkovou délkou 6 700 m, které jsou denně upravovány sněžným vozidlem. Na hlavních sjezdovkách je použito technické zasněžování. Středisko Kněžický vrch je ideální pro rodiny s dětmi. Je zde půjčovna lyží a snowboardů – lyžařská a snowboardová škola, parkoviště, bufetové občerstvení.

Fotogalerie Vrchlabí