Krásné město Jilemnice leží v 464 m. n.m, které je východiskem do západních Krkonoš a které je krásné nejen v letním období, ale i v zimním, kdy je navíc významným lyžařským centrem právem označovaným přídomkem "kolébka českého lyžování". Jilemnice má necelých 6 tisíc obyvatel. Z Jilemnice vyšla řada významných a slavných rodáků: V roce 1836 se zde narodil geolog světového významu František Pošepný, zakladatel světové ložiskové geologie. Jako vynikající chemik proslul Josef Hanuš (1878 - 1952), k jehož poctě je dodnes udělována Hanušova medaile. Obecné popularitě se těší dílo spisovatele Jaroslava Havlíčka (1896 - 1943), jednoho z našich největších meziválečných epiků (Neviditelný, Petrolejové lampy, Synáček, Barbora Hlavsová), pro nějž Jilemnice zůstala nejdůležitějším inspiračním zdrojem. Spisovatel Jan Weiss (1892 - 1972) patří k zakladatelům české sci-fi (Dům o tisíci patrech, Spáč ve zvěrokruhu atd.). Do dějin české umělecké fotografie se nesmazatelně zapsal Zdenko Feyfar (1913). Dominantní postavení v jeho díle zaujaly rodné Krkonoše a Praha. Na zdejším gymnáziu studoval roku 1938 populární skladatel, interpret a výtvarník Jiří Šlitr (1924-1969), rodák ze Zálesní Lhoty. Z nedaleké Víchovské Lhoty pochází jeden z největších českých realistických krajinářů František Kaván (1866 - 1941).
Město Jilemnice vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu.
Odlehlá poloha léta chránila město Jilemnice před vážnými válečnými pohromami, ale na druhé straně způsobila jeho pomalý rozvoj. Ten byl ještě výrazněji omezen od roku 1492, kdy si Valdštejnové město i panství rozdělili na dvě samostatné části. Z 15. století pocházejí první zmínky o jilemnických dolech, v následujícím století se připomíná zdejší vyspělé plátenictví. Katastrofální pro město byly důsledky třicetileté války.
Teprve rokem 1701, kdy se obě části panství opět sloučily pod rukou jediného majitele - hraběcího rodu Harrachů, jehož příslušníci vynikali pružnou a progresivní hospodářskou politikou. Noví majitelé v prvé řadě pozvedli na světovou úroveň zdejší sklářství a plátenictví. Ze zahraničí nechali dovézt kvalitnější lněná semena a zároveň přizvali zkušené zahraniční odborníky, kteří měli naučit zdejší lid lepšímu zpracování lnu. Harrachové zakládali četná bělidla, jež poskytovala odpadní látky využívané s úspěchem v zemědělství jako první umělá hnojiva. Plátenická sláva města Jilemnice vyvrcholila ve druhé polovině 18. a na počátku 19. století, kdy se zde tkaly vynikající batisty, závoje i další zboží špičkové kvality. Během první poloviny 19. století plátenictví zvolna upadalo. Textilní podnikání stále více ovládala moderní tovární velkovýroba, v níž se Jilemnice nedokázala výrazněji prosadit. Teprve ve druhé polovině století se ve městě opět začalo čileji podnikat. V roce 1892 přivezl hrabě Jan Harrach do Krkonoš první lyže pro své lesní dělníky, lyžování se tady ujalo neobyčejně rychle a rozšířilo se do všech vrstev obyvatelstva. Jilemnice se stala nejvýznamnějším českým lyžařským centrem, jistě právem označeným přídomkem "kolébka českého lyžováni". Zdejší lyžaři založili r. 1894 první samostatné lyžařské sdružení v českých zemích a na Slovensku "Český krkonošský spolek Ski". Slibný rozvoj města pokračoval i v meziválečném období. Přibrzdily jej teprve mnichovské události, jež posunuly státní hranici až do těsného sousedství města a ochromily z velké části místní ekonomické vztahy i turistický ruch.
Po roce 1945 se změnila struktura průmyslu. Textilní závody byly zčásti nahrazeny průmyslem strojírenským a průmyslem potravinářským (a. s. Cutisin Jilemnice, jediný výrobce umělých střev v České republice).
Výhodou Jilemnice je poloha, ze které se lze vydat do kteréhokoliv směru jak pěšky, tak na kole. A vždy narazíme na nějakou zajímavost. Krkonoše jsou především v létě rájem turistů. Turistických tras a cest zde najdeme velmi mnoho, a samozřejmě ani o turistické cíle tu není nouze. Stačí jich pár připomenout (Žalý, Zlaté návrší, pramen Labe, Mumlavský vodopád, Labský důl). Zdatným cyklistům se pak nabízí místa výše položená: jako Horní Mísečky, Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Žacléř. Podkrkonoší a Český ráj je tu pro ty, kteří nemají v oblibě příliš prudké kopce. Můžete se tak vydat například k nedalekému zámku v Horní Branné, Veteran car muzeu v Loukově, zřícenině hradu Nístějka, Bozkovským dolomitovým jeskyním, hradu Pecka, historickému městu Hostinné s muzeem antického umění, atd.). Z Jilemnice je zkrátka vše na dosah - stačí si jen vybrat... Pokud se budete chtít toulat pouze Jilemnicí, vede tu 8 km dlouhá naučná stezka "Jilemnice známá neznámá". Tato trasa má za úkol seznámit turisty, ale i obyvatele Jilemnice se zajímavostmi a památkami města nebo se kolem Jilemnice můžete dát značeným cykloturistickým okruhem "Jilemnickem křížem krážem", dlouhým 24 km vedoucí přes Kozinec, Mříčnou, Martinice, Horní Brannou a Hrabačovem zpět do centra města Jilemnice. Výhodou okruhu je možnost si jej na mnoha místech zkrátit, či pokračovat jiným směrem např. na námi nabídnutá místa.
Tip na výlet
Turistika
Turistika
Turistika
Turistika
Turistika
Turistika
Zábava
Turistika
Turistika
Krkonoše jsou nejznámějším pohořím v České republice - hora Sněžka je nejvyšším bodem země. Krásná příroda a turistické služby na vysoké úrovni láká každoročně tisíce návštěvníků. V zimní sezóně jsou Krkonoše nejvyhledávanější oblastí v Čechách díky svým kvalitním a pestrým podmínkám pro sjezdové lyžování a rozsáhlé síti běžeckých tratí. Naopak v létě jsou Krkonoše oblíbeným cílem turistiky a cykloturistiky, v regionu naleznete desítky upravovaných a dobře značených cyklostezek. Po celý rok můžete využít výhodných nabídek wellness hotelů v Krkonoších. Informační zdroj Hory-Krkonoše.cz vám přináší turistické a další zajímavosti z Krkonoš.